|
|
Stanovení stresu smrku ztepilého přímými metodami
Krejza, Jan ; Světlík, J. ; Bellan, Michal ; Horáček, Petr
Cílem této certifikované metodiky je představení metod pozemního monitoringu, vedoucího k hodnocení zdravotního stavu smrkových porostů. Certifikovaná metodika stanovení stresu smrku ztepilého přímými metodami je založena na: měření povrchových teplot kmene pomocí termokamery, měření transpiračního toku, měření objemových změn kmene a v neposlední řadě pomocí analýzy morfologických vlastností buněk dřeva. Důraz byl kladen na to, aby každá z těchto metod dokázala odhalit oslabeného (stresovaného) jedince ve fázi bez znatelných vizuálních symptomů.Společným cílem této metodiky a představených metod je, aby každá jednotlivá metoda byla dostatečně spolehlivá, rychlá a použitelná s eliminací faktoru subjektivity při hodnocení každého stromu. Cílem této metodiky je představení uceleného souboru metod měření ekofyziologické aktivity stromu a na základě těchto měření určit jeho zdravotní stav.Cílem této metodiky je nabídnout vlastníkům lesa, ale i orgánům státní správy lesů nástroje pro hodnocení zdravotního stavu stromu i celých komplexů lesa. Jednotlivé metodické postupy jsou nastaveny tak, aby je bylo možné efektivně využít v praxi a jejich interpretace byla jednoznačná. Novost metodiky je především založena na tom, že veškeré metody jsou založeny na přímém měření parametrů fyziologické aktivity jedince, což vylučuje jakoukoli míru subjektivity při hodnocení.
|
|
|
Evoluční ekologie rodu Geosmithia
Veselská, Tereza ; Kolařík, Miroslav (vedoucí práce) ; Gryndler, Milan (oponent)
6 Abstrakt Rod Geosmithia Pitt (Ascomycota: Hypocreales) patří mezi houby žijící v symbiose s podkorním hmyzem. Původní asociací rodu je vazba na floémofágní kůrovce (Coleoptera: Scolytinae). Sběry z celého světa nasvědčují silné vazbě na vektor (podkorní hmyz), kdy spektrum hostitelských rostlin druhů Geosmithia odpovídá šířce niky vektoru. V rodě nalezneme speciality na čeleď Pinaceae, ale i generalisty s širokým spektrem hostitelských rostlin, především listnatých dřevin. U druhu G. morbida došlo k přechodu od saprotrofního způsobu života k patogennímu. Tento druh způsobuje úhyn ořešáků Junglans nigra v USA. Vlastnosti, které tomuto druhu patogenezi umožňují, nejsou zatím známy. Jinou odvozenou strategií, ke které došlo nejméně dvakrát nezávisle na sobě, je asociace s ambrosiovými brouky. Ambrosioví brouci vytvářejí požerek v xylému chudém na živiny, kde si pěstují svou asociovanou houbu, na které jsou nutričně zcela závislí. Jedná se tedy o přechod z fakultativní na obligátní asociaci na vektor. Ambrosiové houby sdílí konvergentní fenotyp, který vede k tvorbě velkých terminálních konidií a ke schopnosti kvasinkového růstu. Ve své diplomové práci se zabývám studiem znaků, které jsou důležité pro jednotlivé ekologické skupiny: specialisty na Pinaceae, patogena, ambrosiové houby a generalisty. Jelikož se...
|
|
|
Porovnání druhového spektra podkorního hmyzu na stromových lapácích douglasky tisolisté (Pseudotsuga menziesii Mirb./Franco) a smrku ztepilého (Picea abies (L.) Karst.)
Trepáč, Matěj ; Pešková, Vítězslava (vedoucí práce) ; Šenfeld, Petr (oponent)
Cílem této bakalářské práce bylo pozorování a následné vyhodnocení stromových lapáků douglasky tisolisté, Pseudotsuga menziesii ((Mirbel) Franco, 1950), a smrku ztepilého, Picea abies ((Linnaeus.) H. Karsten, 1753). Práce byla zaměřena na atraktivitu douglasky tisolisté v porovnání se smrkem ztepilým, a to hlavně pro podkorní hmyz.
V lokalitě Zelená Bouda bylo dva roky po sobě vyhodnocováno v každém roce 6 párů lapáků výše uvedených dřevin. Vyhodnocování probíhalo v době jarního náletu před vylétnutím dospělých brouků a na každém lapáku byly vyhodnoceny čtyři sekce. Základní metodou bylo kvantitativní porovnání na základně získaných výsledků.
Získané výsledky byly zaznamenány přehledně do tabulek a grafů dle jednotlivých let i v meziročním srovnání a následně byly doplněny slovním hodnocením.
Výsledky mohou sloužit jako podklad pro rozhodování, zda je vhodné pěstovat douglasku tisolistou v našich podmínkách ve větší míře. Ze zjištěných výsledků vyplývá, že douglaska tisolistá je méně atraktivní než smrk ztepilý.
|
|
| |
host ::
RSS.